V 70. letech př. n. l. se Řím potýkal s řadou problémů. Velkým problémem bylo pirátství, a proto lidové shromáždění roku 67 př. n. l. pověřilo řešením tohoto problému schopného vojevůdce a státníka Pompeia. Když se po vyřešení problémů ve Středomoří vrátil do Říma, shledal, že nobilita se nehodlá smířit s jeho absolutismem nadlouho.
Již od roku 65 př. n. l. se Caesar a Cresus snažili v senátu prosadit plán obsazení Egypta na základě údajné závěti Ptolemaia XI.
Neformální dohodou došlo v roce 60 př. n. l. ke vzniku prvního triumvirátu. Vojevůdce Pompeius, nejbohatší muž Říma Lucinius Crassus a politik Julius Caesar si mezi sebou rozdělili moc.
Kleopatra se narodila roku 68 př. n. l. jako dcera faraona Ptolemaia XII. Na trůn dosedla roku 51 př. n. l. po boku svého nevlastního bratra Ptolemaia XIII. V roce 48 př. n. l. však Kleopatra utekla do Palestiny a začala shromažďovat armádu - egyptská občanská válka propukla naplno. Do těchto napjatých událostí připlouvá Pompeius, který se mezitím nepohodl s Caesarem, a žádá od Ptolemaia XIII. pomoc; ten, aby se vyhnul sporu, ho nechá zavraždit. Když Caesar připluje k Alexandrii, nestojí Ptolemaios XIII. o jeho návštěvu a pošle mu Pompeiovu hlavu a jeho prsten. Caesar se přesto vylodí a je v Alexandrii nucen zůstat - vane totiž nepříhodný vítr. Využívá času a snaží se královský pár usmířit. Kleopatra za ním posílá posly s nabídkami, ale když se dozví o jeho slabosti pro ženy, neprodleně ho požádá o schůzku. Když se jedné noci přijde uskuteční tato schůzka, Ceasar zjišťuje, že tato žena, o tolik mladší než on, je okouzlující společnice a velmi přitažlivá žena. Když se o jejich vztahu dozví Ptolemaios XIII., velmi se rozčílí a udělá scénu. Je zajat a rozpoutá se Alexandrijská válka. Caesar po mnoha obtížích roku 47 př. n. l. zvítězí a Ptolemaios XIII. zahyne. Tři měsíce po skončení války porodila Kleopatra syna. Jmenoval se Ptolemaios Caesar, lid mu ale říkal Caesarius. Nedlouho předtím byla Kleopatra nucena dosednout na trůn po boku svého o mnoho let mladšího bratra Ptolemaia XIV., jemu v té době bylo deset let.
Na jaře roku 47 př. n. l. se Caesar a Kleopatra vydali společně na jih po Nilu. Kleopatra chtěla Caesarovi ukázat všechny památky Egypta. Po návratu z této cesty Caesar odjel urovnat některé záležitosti do Malé Asie.
V roce 46 př. n. l. se Kleopatra vydala do Říma, aby udržela svůj svazek s Caesarem. Oficiálním důvodem bylo uzavření spojenecké smlouvy. V této době je Caesar jmenován diktátorem.
Ačkoli na jaře roku 45 př. n. l. Ceasar odjel do Hispanie, aby tam válčil s Pompeiovými syny, Kleopatra zůstala v Římě a čekala na něho. Za devět měsíců se Caesar vrátil do Říma a chtěl pokračovat v budování impéria. Aby se mohl oženit s Kleopatrou, uzákonil polygamii. K svatbě ale nikdy nedošlo - v roce 44 př. n. l. byl Caesar zavražděn.
Ve stejné době Kleopatra utíká zpět do Egypta. Počkala si však ještě na čtení závěti. V ní byl za dědice určen Oktaviánus a nikoli její syn Ptolemaios Caesar. Tuď už se odjezd nedal odkládat.
Na konci léta umírá její bratr Ptolemaios XIV. Některé prameny uvádějí, že ho dala otrávit. Za svého spoluvládce potom prohlásila svého a Caesarova syna. V Římě zatím propukla občanská válka.
Po prohlášení Gaia Octavia za Caesarova dědice chtěli tohoto mladého politika využít v boji proti Marcovi Antoniovi, který, podporován vojskem, v té době kontroloval celé území Itálie.
Na jaře roku 43 př. n. l. porazilo vojsko senátu, pod velením Oktaviána, Marka Antonia a ten musel uprchnout do Galie.
Později ale odložili své spory a spolu s Lepidem byli na konci roku 43 př. n. l. jmenováni triumvirátem. Nastala tvrdá doba - 300 senátorů bylo odsouzeno k smrti. Po třech letech společné vlády si říši rozdělili, Antonius - východ, Octavianus - západ, Lepidus - Afriku. V létě roku 42 př. n. l., přes hlad a morové rány, postavila Kleopatra silné loďstvo a vyplula, aby pomohla Antoniovi a Oktaviánovi. Společně porazili Bruta a Cassia - Caesarovy vrahy. Kleopatřiny lodě zničila bouře.
S Antoniem se Kleopatra setkala v Tarsu, připlula tam na své zlaté lodi. To samozřejmě na Antonia udělalo dojem. Když později poznal Kleopatru jako skvělou hostitelku, zábavnou a chytrou společnici a především okouzlující ženu, zamiloval se do ní.
To bylo trnem v oku senátorům a Oktavián začal znovu vystupovat proti Antoniovi. Když Antonius opouštěl Alexandrii, byla Kleopatra těhotná. V roce 40 př. n. l. porodila dvojčata - chlapce a děvče. V témže roce se Antonius opět usmiřuje s Oktaviánem a spolu s Lepidem opět nastolují vládu II. triumvirátu. Antonius si pro upevnění vztahů bere Oktaviánovu sestru Oktavii. Oktavie, velmi hezká žena, byla jen o rok starší než Kleopatra, ale byla v mnoha směrech jejím protikladem.
Na podzim roku 37 př. n. l. se Antonius vydal na nové tažení, proto poslal svoji ženu Oktavii, která čekala dítě, zpět do Itálie. Sám chtěl dobýt Parthii a rozšířit impérium až do Indie. V Sýrii se opět setkal s Kleopatrou. Uznal dvojčata za svoje děti a pojmenoval je. Chlapec se jmenoval Alexander Hélios a holčička Kleopatra Seléné a roku 36 př. n. l. se oženil s Kleopatrou, ale nevíme přesně kde. Kleopatra dostala od Antonia několik měst v Malé Asii, mimo jiné i Jericho a okolí.
Po několika neúspěšných pokusech dobýt Parthii se Antonius vrací zpět do Alexandrie. Cestou posílá zpět svoji ženu Oktavii, která za ním přijela z Říma.
V roce 35 př. n. l. se Kleopatře a Antoniovi narodil další syn Ptolemaios Filadelfos. O rok později Antonius prohlásil Kleopatru a Caesarina za oficiální vládce Egypta. Dalším dvěma synům rozdělil Malou Asii a Makedonii, dceři Kleopatře Seléné svěřil Kyrenaiku a Libyi. Toto v roce 33 př. n. l. ještě posílilo nepřátelství ze strany Oktávia. To v roce 32 př. n. l. vyústilo k rozvodu s Oktavií.
V roce 32 př. n. l. byl Oktavianus zvolen velitelem celého vojska ve válce proti Antoniovi, který byl zbaven veškerých úřadů.
Oktavianus v roce 31 př. n. l. vyhlásil válku i Kleopatře. Na podzim téhož roku došlo k bitvě u Aktia. V průběhu bitvy se Kleopatra zalekla nepřítelovy síly a dala se se svým loďstvem na útěk. Když to Antonius zjistil, vydal se se svou lodí za nimi a opustil své vojsko. To bylo poraženo a rozprášeno. V létě roku 30 př. n. l. stojí Oktaviánovo vojsko před hradbami Alexandrie.
Kleopatra utekla se dvěma služebnými do své hrobky. Služebníci se zalekli a řekli Antoniovi, že spáchala sebevraždu. Antonius prosil svého otroka, aby ho podle úmluvy zabil. Ten ale místo něho probodl sebe. Antonius se pokouší o sebevraždu, ale jen se těžce poraní. Protože až teď k němu dorazila zpráva, že Kleopatra ještě žije, nechal se odnést k hrobce a dopravit dovnitř. Tam po chvíli vydechl naposled.
Oktaviánovi přátelé lstí dopravili Kleopatru do paláce a nechali ji hlídat, aby nespáchala sebevraždu. Chtěli ji odvézt do Říma a nechat ji, aby v klidu dožila svůj život. Ale ta byla pevně odhodlána skončit svůj život.
Poslední den svého života zahájila Kleopatra návštěvou Antoniovy hrobky. Potom napsala dopis Oktaviánovi. Když si ho přečetl, vyskočil a běžel k jejím komnatám. Našli dveře zamčené. Když je vyrazili, uviděli Kleopatru, jak leží na svém zlatém loži a u jejích nohou ležela bez života jedna z jejích otrokyň. Druhá byla ještě při vědomí, ale zemřela krátce poté, co přišli. Prý se nechaly uštknout kobrou, kterou jeden vesničan přinesl v koši s obzvlášť pěknými fíky.
Kleopatřin nejstarší syn byl zabit a mladší děti byly v Římě vychovány Oktavií.

Život a smrt:

Osobnost	Kleopatra	Caesar	Marcus Antonius
Narození	69 př.n.l	100 př. n. l.	82 př. n. l.
Úmrtí	30 př. n. l.	44 př. n. l.	30 př. n. l.
Věk	39 let	56 let	62 let

Dáša Eisenmannová